https://www.youtube.com/watch?v=dBDzczSqEk4
,,...Ti kteří byli očitými svědky, nám vyprávěli, že se k panu Gautierovi, ležícímu na zemi, přihnali čtyři Turci a projíždějíce mimo něj, zasazovali mu silné rány palcáty. Z místa, kde klesl, ho zachránili Francouzský konstábl a několik králových zbrojenců, kteří ho na rukou přinesli zpět do jeho stanu. Když se tam dostal, nemohl mluvit. Přišlo k němu několik vojskových ranhojičů a lékařů, a poněvadž se jim zdálo, že nebezpečí smrti absolutně není, pustili mu žilou na obou pažích."
/Jean de Joinville (1224 - 1317) - Paměti křižákovy/
V červenci se ve velice charismatických prostorách středověkého skanzenu Řepora u Prahy konal zajímavý living history experiment, u kterého jsem měl to potěšení participovat. Jednalo se o test, jak vlastně fungovaly vrcholně středověké zbraně a do jaké míry proti nim dokázala ochránit tehdejší arma defensiva. Výsledky byly dosti překvapivé.
Projekt vznikl v souvislosti se studiem Warhorse, které uvedlo na trh již legendární počítačovou hru Mafia. Jako zemského patriota mě velice těší, že jejich další hra s ambicí dobýt svět se odehrává v Čechách za slabé vlády Václava IV. Tak, jak hra Zaklínač zvyšuje globální povědomí o Polsku, může chystaná hra Kingdom come poukázat na tom, že existují nějaké Čechy s dlouhou a zajímavou historií, což je zajímavý přesah. Tím spíše, že se nejedná o středověké fantasy s draky a trpaslíky, ale de facto living history projekt, konzultovaný s předními historiky, vycházející ve všech aspektech s dobových reálií ve všech aspektech. Ostatně hlavní pachatel projektu s vizáží přemýšlivého bersekra Daniel Vávra, je sám původem historický šermíř, mnozí kolem něj také a proto má projekt pozitivní energii autenticity a nadšení, která se do něj určitě promítne. Projekty vytvořené jen na podkladě kalkulu a anticipace poptávky trhu se nikdy nedotknou hvězd, jako cokoliv jen a jen primárně komerčního.
K projektu jsem se dostal jako expert na tamešigiri (zkoučku seku japonským mečem)přes znamenitého kamaráda a šermíře Miroslava Dobrého,,Krakonoše", u kterého nadšení pro středověk vedlo k vytvoření dnes již velice zavedeného obchodu Wulflund a zbrojířské kovárny Arma epona.. Ten se stal poměrně logicky jako česká špička ve svém oboru partnerem projektu Kingdom come a mimo jiné i dodavatelem zbraní a zbrojí na příslušný test. Protože jsem již pro Vulflund testoval současné kopie středověkých zbraní, věděl jsem, že při správné technice lze rytířským mečem ledascos useknout. A naopak. Sami to raději nezkoušejte!
První obětí mého testu měla být půlka pašíka. Byl jsem částečně nespokojen s mečem vybraným na příslušný projekt, brus nebyl dokonalý a ostré plošky hlavice mě donutily vzít si na levačku železnou rukavici, ale čepel velice hladce prošla torsem vodorovným, pravým a levým diagonálním sekem i bodem.
S podivem jsme kvitovali, že strašlivé seky ustál meč se ctí, jen s lehce ohnutou špičkou (cca půl centimetru).
Co zbylo, stalo se obětí Krakonošovy jednoruční sekery, působící sice díky užší čepeli menší zranění než meč, ale patrně lépe překonávající zbroj.
Vzhledem k mračnům much, pilně kladoucích v letním vedru do masa zvířete nečistého vajíčka o sto šest, jsme upustili od původního plánu prohnat výsledky našeho testu útrobními vaky, takže předpokládám, že to, co zbylo s pašíka smrtelného, tiše tlí v anonymním neoznačeném hrobě.
Druhou obětí se stala laminátová figurína, oděná do prošívanice, nýtované kroužkové košile a poctivého kyrysu.
První tnutí přes kroužkovou košili tuto nenarušilo. Vodorovný razantní sek přes kyrys v něm způsobil promáčknutí, bod nad kroužkováním lehce prošel prošívanicí, ale bod do kyrysu prohnul čepel do půloblouku a plech neprobil. Po průzkumu figuríny na konci testu jsme zjistili, že toliko bod přes prošívanici prošel a měl potenciál způsobit letální zranění. Tehdejší šerm zákonitě musel, stejně jako ve středověkém Japonsku, plánovitě útočit na slabě chráněné části zbroje, patrně často bodem. Bylo to úplně jinak, než známe z filmů.
Přišel čas přezbrojit na větší ráže. Jednoruční bojové kladivo týlem částečně plechy nabortilo a bodcem probilo, ale nepříliš hluboko, takže po prohlídce figuríny jsme mohli konstatovat, že útoky neprošly až k tělu a tudíž by žádné zranění nezpůsobily.
Útok populární zbraní Husitských válek, okovaným cepem, na již ležící figurínu vypadal zuřivě, ale přes plachy nezpůsobil příliš škody. Rozhodně bych nechtěl být v kůži křižáka, utloukaného na zemi touto zbraní, v případě kvalitní zbroje se muselo jednat o pomalou, dosti nepříjemnou formu exitusu.
Ostatně i pan Gautier z úvodní Joinvillovy ukázky k všeobecnému údivu ve svém stanu patrně následkem vnitřního zranění tiše podlehl.
Systémovým řešením na problém zbroje se (kromě píšťal, hákovnic, kuší...) dobově i při našem experimentu ukázalo být obouruční bojové kladivo. Jeho bodce pronikly při úderu plechem, i když ne s lehkostí. Na závěr se spustil déšť a nalezli jsme se štábem úkryt v jednom ze staveb skanzenu, kde jsme prohlíželi historické originály zbraní ze 14. a 15.století - meč, tesáky, sekery, kopí, hroty k šípům i šipky do kuše....
Co budiž resumé celého experimentu? Na bojišti byl rytíř ekvivalent lehkého tanku, proti kterému by neměl lehký pěšák se stejnou výzbrojí téměř šanci. To vysvětluje úspěšnost relativně malého počtu rytířů proti obrovským přesilám ve svaté zemi i jinde.
Pochopitelně jen do doby, kdy změna taktiky a strategie odsunula těžkou zbroj na smetiště, respektive sběrné suroviny, dějin. Na nějaký čas, protože co jsou moderní neprůstřelné vesty a vojenské přílby jiného než návrat k obrněnému období válečnictví? /Jakub Zeman/
30. březen 2018
Na konec března 2011 plánujeme seminář s mistrem Nakagawou v chrámu Džórakudži v Japonsku. Detaily ještě ladíme.